Jako první na Moravě si Miroslav Bittala nechal léčit srdce pomocí alkoholu

Speciální metodu založenou na aplikaci koncentrovaného ethanolu zde provedli loni jako vůbec první na Moravě a ve Slezsku, a to v rámci léčby fibrilace síní. Prvním pacientem, který zákrok podstoupil, byl Miroslav Bittala z Prostějovska.
Fibrilace síní se stává jednou z civilizačních chorob, která jen v Česku trápí statisíce pacientů. Projevuje se bušením srdce, ztrátou výkonnosti, zvýšeným pocením nebo i zadýchávání. Neléčená fibrilace přitom může mít i fatální zdravotní následky, jako je například srdeční selhání nebo cévní mozková příhoda. Fibrilace síní může mít řadu příčin i forem, vždy však komplikuje a omezuje každodenní život nemocného.
Pro velkou část pacientů je řešením obtíží moderní zákrok nazývaný alkoholová ablace Marshallovy žíly. Tento výkon spočívá v aplikaci alkoholu do příslušné cévy v levé srdeční síni. Je jí takzvaná Marshallova žíla, která v průběhu růstu embrya postupně zakrňuje. U některých lidí dojde až do podoby pouhého vazivového pruhu, u jiných zůstává jako nevýznamná žilka. A právě tato anatomická struktura je pak u vybrané části pacientů zdrojem nežádoucí arytmie.
„Zákrok provádíme v lokální anestezii, zpravidla jako doplněk katétrové ablace fibrilace síní, která může být s ohledem na horší dostupnost tohoto místa obtížná,“ uvedl lékař kardiologického oddělení Nemocnice Podlesí Radek Neuwirth a dodal: „Druhou skupinou nemocných jsou lidé, u kterých katétrová ablace selhala a dané místo, tedy Marshallovu žílu, se nám nepodařilo účinně ablovat. Tyto pacienty indikujeme k alkoholové ablaci jako samostatný výkon navazující na předchozí katétrovou ablaci.“
Vůbec prvním pacientem, který alkoholovou ablaci v Nemocnici Podlesí podstoupil, je psmapadesátiletý Miroslav Bittala, který žije nedaleko Prostějova. Potíže se srdcem jej trápily už od roku 2009 a vyústily dokonce tak daleko, že jej postihla cévní mozkové mrtvice.
„Trápila dušnost, zadýchávání, srdce mě pobolívalo a někdy jsem měl pocit, že mi vibruje. V některých momentech jsem zrudl jako rak. Teď je to mnohem lepší,“ řekl Miroslav Bittal, který dříve dojížděl za prací do Ostravy a jako podnikatel v oblasti elektra byl neustále ve stresu. Dostal se ale naštěstí do péče kardiologů z Nemocnice Podlesí, která i v Ostravě provozuje jednu ze svých detašovaných ambulancí.
Nyní je, i kvůli dalším zdravotním potížím, v částečném invalidním důchodu. „Pamatuji si, že vlastní zákrok trval několik hodin a v nemocnici jsem ležel jen asi čtyři dny. Zlepšení přišlo velmi záhy, a tak si mohu opět užívat svých koníčků, jako jsou procházky po lesích se svými dvěma psy. Mohu pracovat u domu a na zahradě, štípat dříví a pomáhat s úklidem,“ vyjmenoval Miroslav Bittala, který při kontrole v nemocnici hravě zvládl vyjít pěšky po schodech hned několik pater bez zadýchání. 
Celý proces alkoholové ablace je jednoduchý a spočívá v nalezení cévy, zaklínění jejího odstupu a aplikaci malého množství ethanolu. Ten pak už svépomocí odstraní příčiny arytmií a fibrilace odezní. Žilním přístupem se lékaři dostanou až do srdečních dutin a odtud do srdečního žilního splavu, do kterého uvedená Marshallova žíla ústí. „Pak již stačí zaklínit její odstup balónem a injikovat jeden až dva mililitry koncentrovaného alkoholu. Ten další práci provede v několika minutách za nás a nenávratně destruuje svalové buňky, které arytmii až doposud spouštěly či udržovaly,“ vysvětlil kardiolog Radek Neuwirth s tím, že velkou část nemocných přitom tento zákrok dovede dlouhodobě zcela zbavit arytmií. Po několikadenní hospitalizaci se pacienti vracejí zpět do normálního života.
„Setkal jsem se s pacientem, který absolvoval čtyři mnohahodinové katétrové ablace v odstupu několika let a teprve tento nový zákrok, který u něj netrval déle než dvacet minut, mu arytmii definitivně ukončil. Ale nejen tento konkrétní úspěch je do jisté míry důvodem, proč tuto metodu zavádíme s kolegy i v naší nemocnici,“ sdělil lékař Neuwirth s tím, že alternativou výkonu je opakovat katétrovou ablaci anebo použít kardiochirurgický přístup s otevřením hrudníku. Tato alternativa je nicméně zatížena více než dvacetiprocentním rizikem komplikací, a to je důvodem jejího malého používání.    
Loni provedli kardiologové Nemocnice Podlesí celkem dva tyto speciální zákroky. Druhou pacientkou byla jedenapadesátiletá žena, která v minulosti už dvakrát podstoupila katétrovou ablaci, ale tento zákrok nevedl k ústupu arytmií. Proto se lékaři v září rozhodli přistoupit k ablaci alkoholové, která konečně přispěla ke zlepšení zdravotního stavu a pacientka je od té doby zcela bez arytmií.
V této metodě budou třinečtí lékaři i nadále pokračovat a dle odhadů jej podstoupí zhruba okolo pěti pacientů ročně. Tento vysoce specializovaný zákrok provádějí v Česku také kardiologové z pražského IKEMu.