2% řidičů nerozeznají červenou barvu. Většinou to jsou muži

Z hlediska dopravního provozu a bezpečné jízdy jsou pro řidiče nezbytné snad všechny zrakové funkce - zraková ostrost, zorné pole, schopnost vidět za snížené viditelnosti, citlivost na oslnění, barevné vidění, prostorové vidění a pohyblivost očí. Pravidelné prohlídky zraku jsou proto povinni podstoupit nejen žadatelé, ale také držitelé řidičských průkazů. Neprofesionální řidiči absolvují povinně prohlídky až v 60, 65 a 68 letech a dále každé 2 roky. Řidiči z povolání podstupují povinné vyšetření každé dva roky a po 50. roce věku každý rok.

Krátkozrací jezdí stovky metrů po slepu
Při řízení motorového vozidla musí řidič průběžně sledovat nejen to, co se děje na silnici a v její těsné blízkosti, ale také údaje na přístrojové desce. S oční vadou se jedná o proces značně riskantní. „Během sklonění hlavy, v průměru asi o 30 stupňů, dochází k potlačení ostrosti obrazu dění na vozovce, což je způsobeno následkem pohybu očí. Při pohledu například na tachometr totiž obvykle pohyb očí cíl mine, v průměru asi o 5 stupňů, což je okamžitě vyrovnané následným pohybem očí. Po vytvoření ostrého obrazu na sítnici dochází k jeho zpracování a uvědomění si viděného. Předpokládáme však, že velikost čtených číslic musí být minimálně 5x větší než je minimální velikost umožňující jejich diferenciaci. Tedy až po zpracování a realizaci informace lze pohled vrátit do původního postavení. Doba trvání tohoto procesu je ovlivňována řadou faktorů jako věk, kondice, pozornost a zkušenost. V průměru to bývá 0,5 - 3s. Při jízdě rychlostí 100 km / hod vozidlo projde 14 - 86 m, při 160 km / hod pak 22 - 132 m. Během této doby řidič nic nevidí a vozidlo je jakoby řízeno slepým,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka oční kliniky DuoVize.
Tento „slepý okamžik“ však samozřejmě velice komplikuje a prodlužuje případná vada zraku, jako je zejména krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus či šedý zákal.
První tři zmiňované vady se dají jednoduše vyřešit nošením brýlí nebo kontaktních čoček. Pokud člověk neřídí s patřičnou korekcí, může, podle MUDr. Valešové, docházet k rozvoji tzv. astenopických potížích, čili bolesti hlavy, únavě očí a rozmlžování. Někteří řidiči mají vzhledem ke své oční vadě nošení brýlí pro řízení povinné a tento údaj musí mít zapsán v řidičském průkazu. Pokud dávají před brýlemi přednost kontaktním čočkám (nebo používají obojí), měli by jejich nošení mít v průkazu také zapsáno. Zmíněné oční vady se však dají také operovat. „Pokud vada překračuje počet povolených dioptrií uvedený vyhláškou, je možné odstranit dioptrickou vadu laserovou operací. V současné době je nejlepším řešením laserová metoda NeoSMILE 3D prováděná femtosekundovým laserem,“ vysvětluje MUDr. Valešová.
132 000 řidičů nepozná červenou barvu
Účastník silničního provozu by měl mít normální barvocit - rozlišování barev. „Poruchou barevného vidění jsou postiženi převážně muži (8%) a jen asi 0,4% žen. Asi 80% barvoslepců má lehčí poruchu vnímání zelené barvy a 25% poruchu těžší. Lehkou poruchu vnímání červené barvy má 10% lidí a 15% trpí poruchou těžší. Podle nových výzkumů je asi 1,5 - 2,0% účastníků silničního provozu postiženo poruchou vnímání červené barvy. U těchto lidí musíme předpokládat, že zvláště znečištěné brzdové a obrysové svítilny poznají později, nebo vůbec ne,“ varuje MUDr. Valešová a dodává: „Léčení této geneticky podmíněné poruchy v současnosti není možné.“ Vzhledem k tomu, že v České republice bylo ke konci loňského roku zhruba 6,6 mil registrovaných řidičů, brázdí české silnice více než 130 000 lidí, kteří nerozliší červenou barvu!

Šedý zákal – strašák řidičů, nejen těch starších
Komplikovat situaci řidičům může i katarakta neboli onemocnění oka známé jako šedý zákal. Nepropustná oční čočka způsobuje zamlžené vidění a tím pádem rovněž rapidně zpomaluje reakce řidičů. Udává se, že po 75. roce života je tímto onemocněním postiženo více než 75 % populace. „Může se však objevit také u mladších pacientů, neboť ke zkalení čočky může dojít i následkem užívání některých léků, UV zářením, RTG paprsky, infračerveným světlem, určitý vliv mohou mít také vyšší dioptrické vady. Vznik šedého zákalu často také souvisí s některými chorobami jako je např. cukrovka, zarděnky, toxoplazmóza, zánět duhovky či zelený zákal,“ vysvětluje MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha, a dodává: „Při operaci šedého zákalu je nutné odstranit z oka zakalenou čočku, která nepropouští světlo na sítnici, a nahradit ji čočkou umělou. K tomu se ještě v nedávné době používal skalpel, ale teď už více než tři roky operujeme kataraktu laserovým paprskem řízeným počítačem. Tím se vylučují chyby způsobené manuálním vytvářením řezů. Výzkumy prokázaly, že laser je 10x přesnější než člověk.“

Na jak dlouho vyřadí operace šedého zákalu řidiče z provozu?
Řidiči se často bojí, že je po operaci šedého zákalu nebudou moci dlouho usednout za volant. Zákrok proto často odkládají. Tím ale zbytečně riskují. „Z hlediska funkce zraku je většina pacientů po operaci šedého zákalu schopna řídit přibližně dva až tři týdny po zákroku. Z hlediska vyhlášky o způsobilosti k řízení motorových vozidel to však může být jiné. Záleží na tom, zda pacient má, či nemá v řidičském průkazu poznámku "brýle na řízení nutné", a na tom, zda je řidič amatér, či profesionál. Zrušení zápisu "brýle nutné" může provést jen příslušný dopravní odbor, a to výhradně na pokyn praktického lékaře. Nález od očního lékaře tyto úřady neuznávají, je však nutný pro praktického lékaře. Pokud je pacient řidič amatér, zápis v řidičském průkazu nemá a splňuje po operaci podmínky vidění dané příslušným předpisem, nemusí činit žádné další administrativní kroky. Pokud je řidič profesionál, mohou být předpisy, které se ho týkají, složitější a měl by se informovat u svého zaměstnavatele a praktického či závodního lékaře,“ radí doc. Šárka Skorkovská, primářka brněnské oční kliniky NeoVize.