Sebevraždě může podle lékařů zabránit všímavé okolí

Tento negativní trend se přitom nevyhnul většině zemí napříč všemi kontinenty, včetně České republiky. V reakci na to vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) 10. září za Světový den prevence sebevražd.
V celém světě v současnosti podle statistik WHO spáchají sebevraždu denně v průměru téměř tři tisíce lidí, v České republice čtyři až pět. Na jihu Čech pak umírá vlastní rukou průměrně jeden člověk každý čtvrtý den. Tato data ovšem zahrnují pouze dokonané sebevraždy, nikoli pokusy o ně. WHO v této souvislosti uvádí, že na každou osobu, která dokončí sebevraždu, připadá 20 a více pokusů o dobrovolný odchod ze života.
„Sebevražednost doprovází celou naši lidskou historii. Lidé sebevraždy páchali i v dobách, kdy byly všeobecně považovány za jeden z nejzávažnějších, takzvaných smrtelných hříchů, a kdy sebevrazi nemohli být pohřbeni s ostatními. Ani hrozba zatracením tedy nedokázala páchání sebevražd zabránit. Je tedy jasné, že zcela je vymýtit nedokážeme ani my,“ uvedl primář Psychiatrického oddělení Nemocnice České Budějovice, lékař Jan Tuček.
Podle údajů policie spáchalo loni v Jihočeském kraji sebevraždu celkem 104 lidí, z toho třetina na Českobudějovicku. „Na počátku devadesátých let minulého století jsme krátkodobě zaznamenali mírný pokles celkové sebevražednosti, nyní pozorujeme znovu její růst. Je to dáno jednak otázkou vztahových, rodinných a pracovních problémů, svou roli zde ale sehrává také ekonomická situace, zejména nadměrné zadlužení a neschopnost splácení úvěrů. Významným faktorem bývá i závažné onemocnění, samota či opuštěnost. Zvyšuje se tlak společnosti na dokonalost, úspěšnost, získání materiálních prostředků a podobně. Těch příčin a jejich kombinací vedoucích k sebevraždě může být celá řada. Vlastní kapitolou jsou pak samozřejmě závažné duševní choroby, jako je demence, deprese nebo schizofrenie,“ konstatoval Tuček.
Sebevraždy nyní patří mezi tři hlavní příčiny vedoucí k úmrtí u lidí ve věku od 15 do 44 let u obou pohlaví. Tři čtvrtiny všech dobrovolných odchodů ze života přitom spáchají muži. K nejvyššímu počtu sebevražd tradičně dochází na jaře a na podzim, nejméně pak v zimě.
„Muži jsou podle statistik skutečně rizikovou skupinou, zejména pokud jsou sami, nadužívají některé návykové látky, například alkohol, jsou nezaměstnaní. Nejvíce sebevražd je statisticky koncem týdne, především v jarních a podzimních měsících. Muži se obecně vyrovnávají s tlakem společnosti a pocitem jakéhosi zmaru hůře než ženy. Druhou věcí je způsob sebevraždy. Muži jsou „odvážnější“ a často volí agresivní způsob, u kterého mají téměř stoprocentní jistotu, že se jim to podaří,“ poznamenal primář.
Na počátku problémů, často končících až sebevraždou, můžou být v řadě případů „obyčejné“ a nezřídka podceňované deprese. Těmi podle lékařských statistik trpí v současnosti zhruba každý desátý člověk u nás, tedy asi 65 tisíc lidí na jihu Čech. Deprese může způsobit řada faktorů a jejich projevy se rozhodně nevyplatí ignorovat. To, že deprese jsou velmi časté a jejich léčení je zpravidla dlouhodobé, dokládá i skutečnost, že komerční pojišťovny je řadí mezi duševní onemocnění a vylučují je z pojistek kryjících případnou dlouhodobou pracovní neschopnost.
Mezi typické příznaky depresí patří zejména zvýšená únava, apatie, případně podrážděnost, ospalost, potíže se spánkem a celková vyčerpanost. Člověk se nedokáže soustředit, často ani pracovat. Mnozí lidé si rozvoj depresí uvědomují, ale domnívají se, že toto onemocnění přejde samo, a že ho zvládnou bez odborné pomoci. Většinou se mýlí.
„Návštěva lékaře by se neměla odkládat, pokud jsou problémy dlouhodobé, zásadně omezují život člověka, který tak nemůže vykonávat běžné denní činnosti, ať už v zaměstnání, nebo v rodině, a samozřejmě, především a neodkladně, pokud dojde k úvahám o dobrovolném odchodu ze světa,“ zdůraznil prim. Tuček.
V řadě případů by mohlo preventivně zapůsobit okolí potenciálního sebevraha, všímající si u svých blízkých, přátel, spolupracovníků a podobně., změny nálad, bilancování života, debat o marnosti života či dalších symptomů těžké formy deprese. Teprve následně může pomoci lékař. Je totiž prokázáno, že prevence a léčba depresí, alkoholismu a závislostí na jiných návykových látkách, může počet sebevražd zredukovat. Omezit sebevraždy podle odborníků lze, zcela jim zamezit, i vzhledem k jejich počtu a možnostem lékařů, nikoli. „Léčit sebevraždu nelze, léčit lze příčiny a to také ne vždy. Je spousta věcí, které ovlivnit nemůžeme. Nejsme všemocní. Například dluhy za ně nezaplatíme,“ připomněl primář.