"Máte cukrovku." Tuto diagnózu si každý den v republice vyslechne 150 lidí

Toto jsou první příznaky cukrovky, kterou v České republice trpí přes 860 tisíc pacientů. Počet diabetiků v tuzemsku narostl za posledních 20 let o 68 procent a tuto diagnózu má už téměř 10 procent populace. Česko se tak řadí mezi země s největším počtem diabetiků v Evropě. Pokud se nezačnou správně léčit, mohou u nich v horizontu několika let propuknout závažné komplikace diabetu – poškození zraku, ledvin, nervů, srdce a cév.

„Cukrovka nebolí, o to zákeřnější je později,“ upozornil prezident Diabetické asociace ČR (DAČR) Milan Kvapil. „Ke komplikacím by nemuselo dojít, pokud by se lidé začali léčit včas a nenechali dojít nemoc za bod, odkud už není návratu. V astrofyzice se takovému bodu říká horizont událostí,“ dodal. 

Náklady na léčbu diabetu v ČR dnes podle lékaře Tomáše Doležala, farmakoekonoma z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA), tvoří minimálně 10 procent celkových nákladů na zdravotní péči. „Většina peněz jde na léčbu komplikací diabetu. Stále roste počet pacientů s postižením ledvin, dále přibývá amputací diabetické nohy. Zvyšuje se rovněž množství pacientů s kardiovaskulárními komplikacemi,“ řekl Tomáš Doležal.

Kardiovaskulární příhody jsou hlavní příčinou úmrtí u lidí s diabetem druhého typu, mají na svědomí přibližně 70 procent úmrtí diabetiků.

Lékaři se snaží nepříznivý stav pacientů zvrátit moderním přístupem k léčbě diabetu a dosáhnout tak cílových hodnot glykémie – hladiny cukru v krvi srovnatelné se zdravými lidmi. Tvrdí, že moderní léčba ušetří pojišťovnám stovky milionů korun, které by musely jinak zaplatit za léčbu pozdních komplikací onemocnění. 

Podle náměstka ředitele největší tuzemnské zdravotní pojišťovny Petra Hoňka vydala Všeobecná zdravotní pojišťovna loni na akutní léčbu diabetu 3,5 miliardy korun. „Oproti roku 2013 j to nárůst o 182 milionů korun, tedy zhruba o pět a půl procenta“ řekl Honěk. Dalších 3,5 miliardy korun činí dlouhodobé náklady. „Společně s ostatními zdravotními pojišťovnami odhaduji celkovou částku vynaloženou na léčbu diabetu a návazných komplikací na 11,5 miliardy korun,“ prohlásil Petr Honěk. 

Více nežk 100 tisíc českých diabetiků má kvůli své nemoci postižený zrak a 2200 z nich osleplo. Výskyt infarktu myokardu je u lidí s cukrovkou až pětinásobně vyšší než v běžné populaci. Přes 97 tisíc českých diabetiků má chronické postižení ledvin. Více než 40 tisíc jich trpí syndromem diabetické nohy a přibližně 10 tisíc muselo podstoupit amputaci dolní končetiny.

Ve světě tomu není jinak, letošní sjezd Americké diabetické asociace (ADA) potvrdil, že 77 procent všech pacientů s diabetem postihnou kardiovaskulární komplikace, 9 procent renální, 6 procent neurologické, 4 procenta oftalmologické a stejný počet jiné komplikace. 

Diabetologové se snaží zvrátit hrozbu novými léky. Na trhu jsou dvě hlavní skupiny, nejrozšířenějšími moderními antidiabetiky jsou gliptiny, léčivé přípravky zvyšující u diabetika přirozenou cestou produkci inzulinu. Nejnovější jsou glifloziny, při kterých diabetici vylučují přebytečný cukr močí. Glifloziny pojišťovna hradí od srpna loňského roku, téměř roční zkušenost s touto terapií má nyní devět tisíc českých diabetiků. Celosvětově glifloziny užívá více než půl milionu pacientů. 

„Aktuálně máme k dispozici výsledky studie, která rok sledovala klinické a ekonomické přínosy gliptinů a inkretinů u 324 pacientů. Pacienti byli v době nasazení moderní terapie v průměru devět let od diagnózy diabetu a měli vysoké hodnoty glykovaného hemoglobinu. Ten určuje, jak dobře nebo špatně se pacient s cukrovkou potýká,“ uvedl profesor Kvapil. 

Podle něj došlo ke statisticky významnému poklesu glykovaného hemoglobinu, krevního tlaku, cholesterolu a úbytku tělesné hmotnosti. Výsledky jasně prokazují výrazné prodloužení života a jeho kvality přibližně o 0,4 roku na jednoho pacienta. „V přepočtu na tisíc léčených pacientu by v za dvacet let stát ušetřil na nákladech ze zdravotního pojištění kolem pěti milionů korun přímých nákladů na kardiovaskulární komplikace, až pětadvacet milionů na renální komplikace a až čtrnáct milionů korun na diabetickou nohu,“ konstatoval Milan Kvapil.

Podle lékařů není léčba diabetu druhého typu pouze o nákladech na léky, které i v případě těch nejmodernějších variant tvoří méně, než 30 procent celkových nákladů zdravotních pojišťoven. Statistiky nemluví o daleko závažnější ekonomické zátěži, kterou je lůžková péče, a faktu, že diabetik přestává být ekonomicky aktivní a stává se závislým na sociální podpoře státu a svého okolí. 

„Podíl diabetu na všech přiznaných invalidních důchodech se dlouhodobě pohybuje těsně nad hranicí tří procent. Nejvíce ohroženou skupinou, co se přiznaných důchodů pro diabetes týče, jsou lidé mezi pětapadesáti a devětapadesáti lety,“ poznamenala náměstkyně Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Ivana Merhautová.